Místo, kam se spolu vydáváme, je hezká vesnička Sedlec u Mikulova. Každoročně se sem ráda vracím, a nejen proto, že je to má rodná víska. Stačí jen nasednout na vlak nebo do auta
a za pár hodin se ocitnete ve „vinném ráji“.
Pět hodin cesty letadlem
je to dnes daleko anebo blízko?
...chyť-te broukaá, chyť-te broukaá…
Dechovka loudí u čety mažoretek
Dlaněmi dotýkám poselství kamene
přimykám ruce na skálu
V dětství jsem bydlel s rodiči na poslední ulici posledního předměstí. Rozbitá asfaltka končila po pár domcích v lukách. Tehdy jsem si myslel a dnes si to myslím opět, že to byla Hlavní třída celého Světa.
Kdysi jsme chtěli být stále spolu
v cinkání muziky slyšet svůj čas
Barevné sklíčko krajiny
jen zvolna zvolna chladnoucí
tvrdými hroudami oranic
Měkkostí kresby prvního sněhu
