hudba: Pavel Havlík
text: Pavel Havlík

Vladimír Konopas/Vladimír Konopas

D                      Hmi   D                                    Emi7
On jí natrhal kvítí u jedný z vedlejších cest
G                               A7                        D        A7
jim sta?ilo, že slunce svítí na ?istou zem
D                               Hmi         D                        Emi7
brouzdat zelenou trávou, utéct od lidí z m?st
G                          A7                         D
pátek na stopování je nejlepší den.

Blues růže v celofánu

L.Hrdlička (Stráníci – CD Staré město-2001)

Všechna tvoje slova uložil  jsem do krabic,
přečtu si je znova, až nebudu   dělat  nic.
Až nebudu mladej, ale ohnutej a  slabej

Sp?chají a nad ránem jsou cesty plný nedo?kavých vl?at,  který z teplých doupat utíkají žít.
Sp?chají, kde v ohni v kruhu z kamení, každý to svý trápení spálí, to aby bylo líp.

Ještě malou chvíli, než rozhoupají zvon, v ozdobených věžích Samarkandu,
než se brány zavřou, než umře další strom, než olíznem slanou kapku na rtu,
/:ale nebudeme spolu snídat, už nám vyschla plná číš,
tyrkysové vody řeky Siab, vezmou o čem sníš.:/

Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co rozuměj,
ať vám poví, proč mi říkaj, proč mí říkaj Toulavej.

Je srpnový pátek a na horách sněží,
někdo jde vzhůru, někdo si věří,
krosna na zádech tíží jak žulový blok.