Hledám malou vílu,
bloudím, ztrácím sílu,
kolikrát už jsem to málem vzdal,

Ztratil jsem se n?kde v lese u Kolína, tohle ale v?bec není k smíchu,
mrholí a navíc je mi ješt? zima, a taky se mi n?co mele v b?ichu.

Sv?týlka sví?ek a jedno jediný p?ání, jen tak dál, jen tak dál
v poko?e písni?ka  najednou hlavu nám sklání,  jen tak dál, jen tak dál.

Povídám, tam u nás v hospodě „Na hrázi“ každý měl svůj vlastní džbánek,
hráli tu vandráci, nečet´ se bulvár a měli jsme klidnější spánek.
Povídám, tam u nás v hospodě „Na hrázi“ ani se nechtělo domů
a teď je tu ticho, smutno a draho a zazpívat už není komu.

Karlínský náb?eží, kde jezdil nákladní vlak
nad starou ?echií vznášel se z papíru drak
p?evozník zasn?ný nad hladinou ?eky stál
na rohu ohrady harmoniká? písn? hrál

R: /: Hádej, kdo t? má rád,  hádej, kdo t? má rád.:/


Ten kluk co kouká z povzdálí a po?ád jenom otálí a každou chvíli o?i klopí k zemi,
má vlasy jako tmavá noc a jinak myslím, že nic moc a o holkách jen tuší ale neví.
Až za?ne pršet z oblohy, tak možná že t? osloví a p?es ramena p?ehodí ti svetr,
a jestli najde odvahu, no tak t? pozve na kávu a  potom ?ekne hele, já jsem Petr.

                              
Bylo to v dobách osvícených, před branou krysař stál
městem šlo jako pohlazení, když na píšťalku hrál
Viděl, jak brány otvírají a každý šel mu vstříc
že lidé jeho píseň znají, každý chtěl slyšet víc

Hudba a text: V. K. Tomáško

Když chlap chytá druhej dech a běhá v parku po schodech,
po večerech nad svým tělem dumá,