hudba: Pavel Havlík
text: Pavel Havlík
Co mi chybí se ptáš
Co se mi líbí věděl bys rád
Každá z tvých otázek
Jak v botě oblázek
Překáží a tlačí
To kdybys raděj ztratil hlas
Zapálil svíčku a lampu zhas
Věř míň je leckdy víc
A často polovic
Slov a vět k domluvě stačí
Hodiny čekám mírná jako řeka
V poledním žáru uprostřed léta
Věřím když počkám
Že se ticha dočkám
Jenže náhle je tu další prázdná věta
Co mi chybí ...
Klapeš zobákem jako čáp
Něco mi chybí
na to si káp
Není tady nikde žádnej chlap
Slunce je zlatou skobou na obloze přibitý,
pod sluncem sedlo kožený,
pod sedlem kůň, pod koněm moje boty rozbitý
a starý ruce sedřený.
1. Jarmila vždycky mi radila,
abych pracovní dobu dodržel,
dneska mn? ale náramn?
táhlo dom?, a tak jsem prost? šel
Jarmila má totiž dneska narozeniny,
proto jsem dnes p?išel d?íve o dv? hodiny,
na stole sklenice, smích slyšet z ložnice,
v p?edsíni stojí pánské st?evíce.
1. Málo jím a málo spím a málokdy t? vídám,
málokdy si nechám n?co zdát,
doma nemám stání už od jarního tání,
cítím, že se blíží listopad.
Blízko neděli vrabci mlčeli
A bylo to fajn
Mraky na poli někam letěly
A bylo to fajn
Do tvých očí jsem se zbláznil a teď nemám, nemám klid,
Hlava třeští, asi tě mám rád.
Stále někdo říká: vzbuď se, věčně trhá nit,
Studenou sprchu měl bych si dát.
Malý dům nad skálou připomíná malý hrad
Svou siluetou tu vládne z výšky svému okolí
Zůstávám pod střechou, kde's mě lásku učil znát,
utíkám před soucitem lidí z údolí.
1. Dnes ráno, když bylo půl, při pravidelný hygieně
poklesls' hodně v ceně, když jsi zahlíd' svůj zjev,
už nejsi, co jsi býval, tu tvář nespraví ti masáž,
marně se, hochu, kasáš, už nejsi lev a velkej šéf.
Za vlo?kou vlo?ka
z oblohy padá
chvilinku po?ká
a potom taje
Na staré sesli
sedí pan Lada
obrázky kreslí
zimního kraje
Chlebí?ky, oschlé chlebí?ky
Pohrobci v?erejších svátk?
Ty šunkové
Ty s vají?ky
Ty ze ?tvrtku
Ty z pátku
Víno máš a markytánku,
dlouhá noc se prohý?í
Víno máš a chvilku spánku,
díky, díky verbí?i.
