Tak milí a zlatí.
Porta 2011 je minulostí. Tak nějak se chci ještě na chvilku na to kouzelné místo lesního divadla v Řevnicích vrátit. Dokud je to v paměti. Bylo to moc fajn. Fakt moc fajn. A ještě lepší než před rokem. Pokaždé je to teď lepší a tak věřím, že nepatrné chybičky se příště nebudou opakovat. Nebudou?
Pátým rokem pořádáme spolu s Verunkou Krušnohorské kolo Porty, dá se říct, že to není až tak dlouho a je to vlastně pravda. Naštěstí máme dost zkušeností s Portou z let osmdesátých a tak jsme měli od začátku dost jasnou představu, jak má předkolo této soutěže vypadat.
Letošními vít?zi ?eského národního finále v ?evnicích se stala skupina D.N.A. z Brna. Diváckou Portou byla ocen?na jejich instrumentální skladba nabitá energií a optimismem s názvem "Na úsvitu". Do ?evnic postoupili do semifinále. Na semifinálové scén? ze sebe shodili svazující trému, aby v Lesním divadle p?edvedli to nejlepší, co umí, a odnesli si hlavní cenu Porty. Malý rozhovor vznikl den poté, hned ho také p?inášíme ?tená??m Portýra.
Portýr oslovil porotce Vojtu Kiďáka Tomáška, aby nám pověděl, na který aspekt dává při hodnocení soutěžících velký důraz.
Kromě instrumentální stránky je pro mě důležitý text písní. Tedy to, co chce autor písní říci.
Pokud má interpret, ať jedinec nebo skupina, skvěle zvládnutou hudbu, kterou okouzlí posluchače, ale po odehrání posledního tónu po písni v hlavách posluchačů nezbyde na přemýšlení nic, je něco špatně.
Motto:
Na otázku - Co poradíš mladým muzikantům, než se přihlásí do jakékoli soutěže? - odpovídá Víťa Troníček (Marien): Co poradím? Aby to soutěžení nebrali vážně a aby se na tu soutěž zašli nejprve podívat jako diváci. Mnoho začínajících nemá vůbec ponětí o úrovni, jaké musí interpret dosáhnout, aby uspěl. A následné rozčarování z prvotního neúspěchu už otrávilo mnoho nadšenců, kterým chyběla vytrvalost. A největší soutěží je hraní mimo soutěže.
Mezi prostorov? výraznými kamarády naší trampské osady se tradovalo jedno r?ení: „Tlustýho flegmatika nem?že nic naštvat...“ Jenže, trochu jsem zhubnul, zestárnul a zešediv?l (což samo o sob? nezaru?uje zmoud?ení) a stává se, že mn? tu a tam n?kdo ?i n?co „osrdím hejbne“. Zejména, stane-li se tak v prost?edí, kde se angažuji, snažím tvo?it a pomáhat. V mizivém procentu p?ípad? se rozškrtnu tak, že sednu k n?jakému písadlu a rozhodnu se reagovat. Takže tušíte správn?, že ten okamžik nastal a logicky, píšu-li do Portýra, tak v prost?edí Porty.
Tak koukám na poslední články Portýra a na příspěvek Vojty Tomáška a zjišťuji, že to vlastně napsal za mě. I já se na Portu do Řevnic moc těším. Je to srdeční záležitost. Nádherné prostředí a spousta fantastických lidiček.
