Píše se datum 22.10.2010, je pátek podvečer a v divadle U hasičů na pražských Vinohradech se schází desítky ctitelů a obdivovatelů této první dámy jazzové scény. Všichni přináší dárky, či kytice květů, protože dnes se slaví Jitčino životní jubileum. A jak jinak, než hudbou a zpěvem.
Tak jsem se konečně odhodlal k tomu, abych nějak shrnul letošní ročník Zpívání nad Nežárkou, které jsme pořádali 11. září ve dvoře ZUŠ v Jindřichově Hradci.
Léto uteklo, ani člověk nestačil mrknout okem. A s ním uběhl i čas festivalů. Tedy alespoň většiny. Pak se ještě začátkem září dá dohnat, co jsme v průběhu prázdnin nestihli. Když to shrnu, kulturně-hudebních akcí je přes letní měsíce habaděj. Ani snad přesně nevím, kde všude a kdy se konají. Každoročně mi uvízne v hlavě zážitek za zážitkem a kde teď začít s jejich shrnutím? Nejspíš tedy začnu od začátku.
Koncem července nám bylo opět dopřáno vydat se po roce do Ústí nad Labem, kde nás čekalo celostátní kolo autorské soutěže Porty 2010. Festivalu, který letos dovršil svůj úctyhodný 44. ročník. V následujících několika řádcích Vám zprostředkujeme naše dojmy a postřehy nejen ze samotné autorské soutěže, kam jsme se probojovali z jihočeského kola, ale i z celého vyvrcholení letošní Porty v Ústí nad Labem.
V noci na čtvrtek 3. června 2010 onemocněl osmiměsíční syn náčelníků skupiny Půl dechu do měchu Šárky a Zdeňka Pexových horečnatým onemocněním)* a kapela byla proto nucena vzdát finálové vystoupení. Proto hrálo téhož dne večer, na scéně pražského klubu Kocour v Divadle Gong, pro početné diváky pouze pět finalistů.
Včera v noci, vlastně spíše dnes nad ránem, jsme se vrátili z finále Notování - písničkové soutěže v Praze. Pokud se ohlédnu za celým ročníkem tak, jak jsme ho stačili prožít my, určitě mi vyvstane úsměv na tváři. Na úvod však musím přiznat, že první cesta do Prahy na základní kolo Notování (leden 2010) až tak optimistická nebyla.
