Potlach, kvůli kterému jela Revka tařka přes celou republiku, se vyvedl. Takový pěkný sériový výrobek bez zjevných vad, ale i bez větších odvazů a výkyvů z normy, které by mu daly punc výjimečnosti. Nebylo žádného důvodu předpokládat, že tenhle večer by se nějak nominoval do paměťového šuplíčku speciálních zážitkových lahůdek - a přece...
„Jsem stará, rezem zasviněná kotva...“ bylo to patetické a možná i trošinku směšné, jakou vervu a citový prožitek vkládaly ty mladičké hlasy do slov písničky, kterou si jejich nositelé vybrali za svou osadní hymnu. Vůbec jim nedocházel paradox, který vytvářelo jejich nezralých, zelených šestnáct a písničková zpověď světem protřelého člověka bilancujícího na sklonku života. Okouzleně hleděli do plamenů a v duchu spřádali vize svých snů do kotevních lan budoucnosti. Každý z nich věřil na něco velkého. Na kariéru, objevitelské cesty, slávu, lásku...
Ten kluk mě štval už od chvíle, kdy jsem chytal vlak za poslední vagón a on mě přidržel za krosnu na peróně.
Propozice platné pro 39. ročník TRAPSAVCE: – soutěž je tematicky zaměřená na práce zasvěcené přírodě a trampování a toulání po zemi, skalách i vodě.
Sedím v kavárně Slavia, je deštivý den, poslední v srpnu. Odsedl jsem si od výhledu na Národní divadlo a k oknu, kde na mne táhlo, si přisedly dvě mladé Američanky. Jedna tlustá velká a druhá drobná. Drobná mluví tiše, tlustá pronikavým hlasem.
Tv?j pohled který pálí,
Už i voda v potoce si zpívá,
Významná úloha p?eb?hlík? v našich d?jinách
Milí p?átelé, obsahem této knihy m?ly být p?vodn? jen texty mých písni?ek. Koho ale mohou zajímat samotné pís?ové texty? Málokdy jsem „zhudeb?oval“ hotové texty své nebo skute?ných básník?. Normáln? se nejd?ív písn? n?kde zpívají, nebo dnes vysílají, natá?ejí, prodávají a jinak downloadují. Kde se vezme v tom ?erném na bílém melodie, harmonie hudební – ta se spoluhrá?i i ta harmonie s publikem?