„Páni, babi, ty jsi byla ale brko,“ zvedla Mína hlavu od zpřehýbaných stránek starého fotoalba s lacetkou obšívanými deskami. „To byla hezká móda ty lehký barevný hadříky, spousta cingrlátek, korálků, penízků, všechno takový rozevlátý, to se tenkrát nosilo?“
Nesnáším Šímovou. Možná ještě víc než pavouky, a ty tedy fakticky nesnáším hodně. Těm se ovšem můžu nějak vyhnout nebo je třeba i zašlápnout, ale Šímovou ne. Tu mám denně na očích, tedy, když jsme ve škole. Chodíme totiž do stejný třídy, do sedmý bé, a navíc sedí v lavici přede mnou. Tak se pořád musím koukat na ty její hladký černý vlasy a záda ve značkovejch trikách.
Vlaštovky dávno zde řečí tajnou křičí
od první chvíle věděly co a jak
nikdy se nezmýlí když před okny tančí
prudkostí letu bez umdlení napořád
- miluji setkání na cestách
útržky hovorů z davu
s neznámými usedám
k neznámému stolu
Stalo se na lince trolejbusu
možná to bylo v Metru
na tom však vůbec nezáleží
Byli jsme tři a mluvili nahlas
o hokeji
Ondřej pozoroval rodiče a vazouna řidiče naditého v lacláčích na nahém těle, jak se znovu a znovu noří do temné korby náklaďáku a vynášejí jako mravenci rozličné kusy nábytku, krabice, rance a koše a mizí s nimi ve dveřích domku. Dovnitř chodby už ze svého místa nedohlédl, ale zvenku vypadal ten světle fialový domeček vesele a útulně.
Jsou chlapi, kteří nevědí jak na to. Ono vzrušit manželku po létech manželství není jednoduché. Není manželka jako manželka. Některá manželka chytne na první šlápnutí, s jinou si musí chlap umět poradit.
