Do Spolkového domu ve Stodůlkách jsme trefili bez větších problémů. Na finále Pražského oblastního kola už jezdíme z Ústí pár desítek let a Spolkový dům pamatuji jako předchůdce dnešního Mlejna. Mimochodem, jeho sál i restaurace jsou mi sympatičtější, než ty prostory o pár set metrů dál - a navíc si ten řízek a pivo můžete dát během večera u stolu přímo v hledišti, aniž byste přišli o nějaké soutěžní vystoupení.
To všechno je ale nepodstatné. Jistě tam každoročně nejezdíme stovku kilometrů kvůli řízku a pivu.
Každý, kdo sleduje dění kolem Porty vám řekne, že na pražské Portě se málokdy zklamete v očekávané úrovni soutěžících. Za ta léta jsem absolvoval střídavě snad všechna oblastní kola, ale Prahu jsme si v Ústí vždycky plánovali ještě navíc. Vzpomínám si, jak tady kdysi začínali svoji profesionální hudební dráhu například Ondřej Brzobohatý s kapelou Bůhví, ale třeba taky Radka Fišarová a mnozí další.
Porotce jeden z nejpřísnějších, Miloš Keller, to vyjádřil slovy: „Z pražského kola by si zasloužil postup skoro každý“.
Letos tohle všechno snad platilo dvojnásobně. Určitě na to měly vliv i dva předchozí ročníky Porty silně ovlivněné pandemií a taky větší počet přihlášených soutěžících na pražskou Portu. Ten byl konečně velmi slibný i na všech ostatních letošních oblastních kolech Porty.
Kvalifikovanou recenzi o průběhu soutěže asi napíší jiní, já však mám pocit, že jsme letos v Praze viděli mimo jiné i profesionální folk – rock či country – rock, chytrý folk a možná taky novou Navarovou, či dalšího Kryla.
Pražáci, odvolejte Anděly, zrušte Slavíky a nepořádejte SUPERSTAR! Na místo do arén, kongresových center či Lucerny přijďte do Stodůlek! Kamery a mikrofony ČT ART, tady je vaše místo!
Jo, a kdyby někdy někde přebývala Zlatá Porta, jsou tu taky ještě Amunka a Lochness.
Pepa Vejlupek,
Ústí nad Labem
Hudební skupina bratří Marka, Kryštofa a Davida Ebenových patří už dlouho k stálicím české hudební scény. S ohledem na pracovní vytížení všech tří bratří trio nekoncertuje tak často, jak by si jejich příznivci možná přáli, nicméně ti si o to víc pak mohou vychutnat vzácné chvíle živého vystoupení.
Autor melancholických písní, nosných melodií i rockových vypalovaček, milovník blues, majitel nezaměnitelného chraplavého hlasu a brilantní kytarista mající na svém kontě bezmála 30 miliónů prodaných nosičů na celém světě – to je Chris Rea. Scénárista, režisér, herec, malíř, vydavatel – i to je Chris Rea. Ctitel dobrého jídla a sportovních aut – to je také Chris Rea. Hvězda-nehvězda, jejíž kariéru neprovázejí skandály, drogy a střídání partnerek – tohle všechno je Chris Rea.
27.9. se po prázdninové pauze v pražské Malostranské besed? odehrál další, v po?adí ?tvrtý koncert ze série koncert? Olympic Retro, jímž se kapela vrátila k albu Olympic 4.
{jathumbnail off images="images/stories/reportaze/klus_2.jpg,images/stories/reportaze/klus_3.jpg,images/stories/reportaze/klus_4.jpg,images/stories/reportaze/klus_5.jpg,images/stories/reportaze/klus_6.jpg,images/stories/reportaze/klus_7.jpg,images/stories/reportaze/klus_8.jpg,images/stories/reportaze/klus_9.jpg"}
{jathumbnail off images="images/stories/reportaze/IMG_7413.jpg,images/stories/reportaze/IMG_7391.jpg,images/stories/reportaze/IMG_7369.jpg,images/stories/reportaze/IMG_7350.jpg,images/stories/reportaze/IMG_7348.jpg,images/stories/reportaze/IMG_7338.jpg,images/stories/reportaze/DSC00191.jpg,images/stories/reportaze/DSC00184.jpg,images/stories/reportaze/DSC00134.jpg"}