Z knihy vázané ovčí kůží
Hudba: Ivo Viktorin
Text: Pavlína Jíšová
Byl vždycky hlídač ovcí
života půl svěřil horským pastvinám
a čas zval jako hosta na chleba a sůl
ke slunečním hodinám
pak stavěl pevný srub a dřevěný kříž
místo ptačích sedánků
když ho pohladil stín natrhal rozmarýn nalil do džbánku
Byl přáním dívčích srdcí
a síly měl víc než dva muži dvojnásob
pro něj každý den byl svátek
tak holil si líc s vůní whisky ze zásob
plášť z kožešiny vlka co život mu vzal
jen aby stádo uhlídal
tenkrát odkvétal vřes když ho pozdravil kněz
Bůh ti otce vzal
Z knihy vázané ovčí kůží
čtu si příběhy které zvou
všechny lásky jimž něco dlužím
ještě dřív než mi odejdou
Ten hlas měl ostrou čepel
zežloutlo listí slunce záblesk oslepil
jak krev když v žilách tepe
být sám sebou jistý jen kdyby otec ještě žil
jsou skrýše v lidských duších
do kterých vidíš až když osud udeří
všechny které máš rád příště nenecháš stát
jenom u dveří
Z knihy vázané ovčí kůží
čtu si příběhy které zvou
všechny lásky jimž něco dlužím
ještě dřív než mi odejdou
Vyšlo na: CD Věra Martinová Příběhy Monitor-EMI s.r.o. 1998
Malý dům nad skálou připomíná malý hrad
Víno máš a markytánku,