Petr Kocman zahraje na Port? s Janem a Františkem Nedv?dovýmiPetr Kocman p?ijede letos do ?evnic už podruhé. V kv?tnu zde vystoupil s triem VoKoBere a Lucií Vondrá?kovou a dnes na Port? vystoupí jako host brat?í Nedv?d?. S nimi také hned pokra?uje na turné po Slovensku.


Je nějaký rozdíl vystupovat na samostatném koncertu než na festivalu, jakým je Porta?
Na festivalu to vždy funguje malinko jinak než na koncertě, který je v divadle, kulturním dome nebo sportovní hale. Atmosféra mi připadne trošku uvolněnější.  Možná právě i proto, že se diváci necítí svázáni zdmi kulturního zařízení. A já mám festivaly rád, protože hraní pod širým nebem je moc příjemné. Pokud tedy zrovna neprší. ☺ A navíc tam vždycky potkám spoustu hudebních kamarádů, kolegů, se kterými si máme pokaždé co říct.


Rád cestujete, sjezdil jste nespočet zemí. Hudební festivaly nejsou fenoménem Česka, i když se jich u nás během léta koná nespočet. Setkal jste se někde ve světě (mimo našich sousedů Slováků a Poláků) s festivalem podobným Portě?
Ve světě jsem několik festivalů viděl a navštívil. A s Portou mají mnoho shodných znaků, ovšem do určité míry. Porta, vzhledem k délce svého trvání, je naprostý fenomén a to možná nejen u nás v Čechách. Kdo ví… ☺


Vystupujete kromě své kapely v několika hudebních formacích – do Řevnic jste letos zavítali s VoKoBere, jinak též hrajete s vlastní kapelou nebo sám, kdy zvete různé hosty. Dnes vystoupíte jako host s bratry Nedvědy – asi platí, že s kým jste, s těmi jste rád. Je nějaká skladba, písnička, kterou hrajete nebo jste hrál naráz ve dvou z těchto uskupení, a pak také zní/zněla pro Vás jinak?
Já mám to obrovské štěstí, že se celý můj dosavadní život můžu živit tím, co mě baví – tedy muzikou. A také mám veliké štěstí, že hraju muziku, která se mi líbí. Navíc s lidmi, které mám rád. Vždycky to musí být radost a nesmí to být „chození do fabriky“! Nesmí vyprchat to upřímné muzikantství a radost z hudby! Je to jako třeba jídelní lístek. Taky nemůžete celý život jíst jen svíčkovou. Občas máte chuť na řízek nebo koprovku. A pak taky na dobrý zákusek. Myslím si, že je to přirozené, a pro muzikanta možná i nutné, aby se netočil v kruhu pořád dokola. Takže samozřejmě prvořadé jsou mé vlastní koncerty s mojí doprovodnou kapelou a k tomu si odskakuji třeba k Nedvědům, kde zpívám písničky, které pro mě napsal Honza a nehraji je na svých koncertech. S Jirkou Vondráčkem a Tomášem Berkou v našem triu VoKoBere hrajeme třeba i staré písničky, které Jirka zpíval s Marsyas, což je radost. Ale taky hrajeme mé písničky, které ovšem zazní v úplně jiných akustických a vokálnějších úpravách než tak, jak je hraji na svých koncertech. No a totéž platí, když třeba občas vystoupím jako host s kapelou Fešáci. To je vysloveně radost, protože jsou to celý život mí kamarádi, kteří mě znají odmalinka a je tam, až řekl bych, rodinná vazba. Důležité pro mě je dělat muziku s lidmi, kteří mě baví nejen hudebně, musí nám to „naskakovat“ i mimo jeviště. Což se mi naštěstí děje a jsem za to šťastný.


Na rádiu Click and Country se zaměřujete na moderní americkou country music. Čím Vás zaujala?
Americká country music je moje celoživotní láska a vyrostl jsem na ní. Baví mě především proto, že není striktně vymezena. Objevují se v ní prvky Rock´n´Rollu, popu, rocku, blues, atd., což je všechno muzika, kterou mám rád a baví mě. Prostě, Country je všechno, co se mi líbí. ☺


Jaká je dvěma adjektivy současná česká country hudba?
Ona je…? ☺


Co nového připravujete pro svůj program na Country rádiu?
Na Country rádiu připravuju každé pondělí od 20:00 v premiéře své autorské pořady, kde pravidelně přináším novinky nejen z české country scény, ale také žhavé novinky z té zámořské. Občas to proložím i nějakým klípkem a drbem, ze světa country, mám i jednu pravidelnou rubriku, kterou jsem teď nedávno začal a taky si občas pozvu hosta, se kterým si povídáme a pouštíme naši oblíbenou muziku. Přijďte si poslechnout, ať o tom nevyprávím…


Kolik klobouků čítá Váš šatník? ☺
V tuto chvíli asi patnáct a dva jsou právě na cestě z Texasu. Ovšem znáte to, máte hromadu klobouků, ale vždycky jen jeden je ten nejoblíbenější, který nosíte pořád… Třeba mi ale do té doby dorazí z Ameriky ten nový a pokřtím ho na Portě…☺

Děkuji moc za odpovědi a přeji prima den! Bára Tesařová