Přestupná paráda

Honza Dobiáš Reportáže 17. březen 2020 Zobrazení: 1766 3 minutes read

Na první pohled se zdálo, že koncert kapely Mrakoplaš bude výjimečný především proto, že se koná v Balbínově poetické hospůdce v sobotu 29. února 2020 a že něco podobného bude možné až za čtyři roky v dalším přestupném roce.

Ale hned na první poslech bylo jasné, že ten první pohled by byl značně nedokonalý. Protože to, co dokázali Pája Lipták s Martinem Kalendou se svými kytarami – přesněji řečeno co dokázali dostat ze svých kytar – daleko víc vypovídalo o tom, že dramaturgie Balbínky, schovaná v hlavě Jirky Hrdiny pod černou buřinkou, jako kdyby už dopředu počítala jen s mimořádnými koncerty.

Mrakoplaš je skupina, kterou tvoří kromě dvou již jmenovaných elektrických kytaristů ještě foukačkář Petr Vrabec, bubeník Pavel Douša a basový kytarista Petr Maršík. Tento kvintet – díky osobnostem svých tvůrců – vydá ve dvouhodinové produkci za celý orchestr.

Kromě potlesků za jednotlivá sóla, které okamžitě kvitovalo velmi pozorné obecenstvo naplněné Balbínky, bylo velmi zajímavé, jak muzikanti dokázali vložit do různých písní a různých námětů slova a myšlenky, které neodeznějí s posledními akordy.

Nemíním rozebírat celý koncert, to je ostatně věcí posluchačů, ale pár poznámek na ukázku.

Třeba v písni o Praze, která je oproti názvu i očekávání velice osobní, jsou vedle sebe dvě tak důležitá slůvka jako „miluješ – odpouštíš!“ nebo Evangelium od Ivana Hlase přes téměř archaický název má velmi soudobý závěr, jistě spojující všechny možné křesťanské církve: „Ježíš byl prima chlap!“

Když jsme u autorů, i tady je koncert Mrakoplaše rozmanitý. Zazní slavná píseň Petra Kalandry o tom, že „dětské šaty jsou ti přítěží“, protestsong Ohio Lee Younga v originále, písnička Crosbyho, Stilse, Nashe a Younga s českým textem a do toho samozřejmě písnička Martina Kalendy o tatínkovi s nádherným obrazem, jak se dětské ručky, hledající tátovy ruce, během života změní v synovy ruce, které drží ruce tatínkovy, nebo zpěv Pavla Liptáka o obyčejném obědě doma a starostech s mladší sestrou.

Byl to moc příjemný večer a byla by škoda (naštěstí to nehrozí, navíc točí další desku), kdyby to mělo mít pokračování až za čtyři roky. Když v závěru koncertu došlo na představování kapely, poslední na řadu přišel Pavel Lipták, kterého Martin Kalenda představil jako „vrchního čaroděje“. Byla to nadsázka, ale zase ne moc – byl to čarovný večer.

Foto: archiv

Přestupná paráda

Žádný komentář

Partner ePortýra

Přestupná paráda

Žádný komentář

Podobné články

Partner ePortýra