Možná jste si toho už všimli: od začátku prázdnin se nám začíná po několika letech téměř mlčení nenápadně vracet na scénu ještě před pár lety slavná pražská acapellovka Pětník, mimo jiné držitelka Port z roku 2010 z Řevnic a z Ústí.
Stalo se již tradicí, že 17. listopadu v 19.30 hodin ožívá Malá scéna divadla Gong vzácnou symbiózou mezi diváky v sálku a účinkujícími na jevišti. Kapela Jak je neznáte vám zahraje i letos.
Po tříměsíční letní přestávce pokračovalo v klubovně litvínovského Docela velkého divadla Setkání se Stráníky. Přibylo židlí, na stolečcích svítily papírky se jmény, takže ti, co si sehnali lístky v předstihu, se mohli posadit ke „svým“ stolečkům, na jedné straně klubovny přibylo měkké sezení a taburety, zkrátka bylo zase narváno.
V Modrém salonku divadla Za plotem, tedy v areálu bohnické psychiatrické léčebny, kam jezdí autobusy z Kobyliského náměstí od tramvaje i od metra, pokračoval seriál Petra Rímského, který započal už před lety na moravském festivalu Folky nefolky a jmenuje se příhodně Písničkáři sobě.
Milí příznivci folku a příbuzných žánrů, s lítostí vám oznamujeme, že festival Folková růže už nebude z důvodu měnících se vnějších podmínek dále pokračovat.
Jedenáctý ročník Setkání v Herálci byl opět vydařeným dvoudenním festiválkem. Začal v pátek 11. srpna v hasičském kulturním domku v Koječíně, a třebaže celý den lítaly nad Čechy blesky, hřměly hromy a z otevřeného nebe proudila voda tak, že cestou do Koječína bylo nutné několikrát zapnout stěrače na nejvyšší rychlost, umění dramaturga Luboše Stráníka v jedenáctém ročníku tohoto hraní spočívalo tentokrát nejen ve výběru šikovných muzikantů, ale i ve spolčení s nebesy, neboť těsně před začátkem pátečního koncertu lít přestalo, objevilo se i sluníčko a nenechalo si ujít ani sobotní koncert v Herálci.
Kanadské Česko asi neexistuje, ale Česká Kanada ano. Je to nádherný kraj s krásným městem uprostřed. Jindřichův Hradec je romantické místo, zvýhodněné proti Českému Krumlovu tím, že se tam netísní zástupy japonských turistů.
