Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co rozuměj,
ať vám poví, proč mi říkaj, proč mí říkaj Toulavej.
Kdo mě zná a v sále sedí, kdo si myslí, je mu hej,
tomu zpívá pro všední den, tomu zpívá Toulavej.
R: Sobotní ráno mě neuvidí u cesty s klukama stát,
na půdě celta se prachem stydí a starý songy jsem zapomněl hrát. Zapomněl hrát.
Někdy v noci je mi smutno, často bejvám doma zlej,
malá daň za vaše „umí“, kterou splácí Toulavej.
Každej měsíc jiná štace, čekáš kam tě uložej,
je to fajn, vždyť přece zpívá, třeba smutně, Toulavej.
R:..
Vím, že jednou někdo přijde, tiše pískne, no tak jdem,
známí kluci ruku stisknou a řeknou vítej Toulavej.
Budou hvězdy, jako tenkrát, až mě v očích zabolej,
celou noc jim bude zpívat jeden blázen Toulavej.
R: Sobotní ráno nám poletí vstříc, budeme u cesty stát,
vypráším celtu a můžu vám říct, že na starý songy si vzpomenu rád.
Vzpomenu rád.
Někdo z vás kdo….
Malý dům nad skálou připomíná malý hrad
Víno máš a markytánku,