Do mých snů, do mých rán, do mých dlouhých nocí
vejdeš bez pozvání, jak modravý stín, tak sám.
Pohladíš, máš něžnou dlaň, tak kouzelnou svou mocí,
chci jak kotě si příst, snad nenaruším ten ráj.
Áá áá áá
Dotek tvůj, jen jediný, jak ve strunách se zachví,
nebo snad chvěju se já, když odpovídám tím svým.
Miluju vším, čím se jenom dá, srdcem svým i duší,
slova nevyřčená, tmou utajená dáš k mým.
Áá áá áá
Za oknem i hvězdy spí, jen měsíc nás dva hlídá,
ten snad mohl by chtít na záclonách tu bdít.
S tebou vím už, kdo jsem já, čím chtěla bych být, co musím,
vílou nevysněnou, tou pro tebe jen chci být.
Áá áá áá
Marcela Voborská – CD Co z toho máš
Malý dům nad skálou připomíná malý hrad
Víno máš a markytánku,