Říkal jsi bát, bát se nemusíš
až se to stane, jen slzy osušíš
a naší lásku i celej tenhle svět
zaklel jsi tenkrát do těch smutnejch vět
To co stárne, to jsme my
je tu tak krásně na Zemi
zbyla jen spousta otázek, přetrh se lásky provázek
proto každý sám chce plout směrem, kam ponese ho proud
Sama kráčím po cestě
závidím roucho nevěstě
zachovat musím noblesu, nebo jen křičet do lesů
je to jak rána, co dá proud, když láska shoří, jako troud
Říkal jsi bát, bát se nemusíš
až se to stane, jen slzy osušíš
a naší lásku i celej tenhle svět
zaklel jsi tenkrát do těch smutnejch vět
Láska bolest je, to věř
zraní tě, jako šípků keř
okvětí padne do trávy a zbydou jenom obavy
zachutná možná sladký plod, nebo tě škrábne ostrý hrot
Kámen zakryl mladý mech
letokruh přibyl na stromech
obloha ztmavla nad náma, když oheň hořel do rána
a naše tváře cizí jsou, cestu už k sobě nenajdou
Říkal jsi bát, bát se nemusíš
až se to stane, jen slzy osušíš
a naši lásku i celej tenhle svět
zaklel jsi tenkrát do těch smutnejch vět
Josef Blažejovský – CD Vyznání
Malý dům nad skálou připomíná malý hrad
Víno máš a markytánku,