Kdysi jsme chtěli být stále spolu
v cinkání muziky slyšet svůj čas

děvčatům lhát co rády slyší
být z vína veselí včera
a když zbytek nezkvasí
tak zítra zas
Možná že zítra
dnes se jen mlčky zdravíme u zubaře
muziku jsme již dávno vyměnili
za třídní schůzky
jenom to lhaní nám zůstalo
když děvčata na léto rozstřihnou sukni -
Co na tom že se již nečervenají
nad lístky našich milostných psaníček
Láska nám stále zůstává na pořadu
i když jen biograf na sítnicí očí
jen na vnitřní straně
o trochu víc pokleslých víček
Až slovům na patře zadrhne splávek
tož přátelé sklenky hore!
Dnes již víme že naše trampoty
jsou jen zrcadlením převrácený
vlastní obraz
Ale také víme
proč napouští balón horkým vzduchem
náš starý známý
pohyblivý svátek