Tak se toulám v červnu lesem,

tu zastavím se nad pařezem.

Je čerstvý.

Mezi smrky a modříny na něj slunce prosvítá,

po jeho okrajích je smůla rozlitá.

Letním teplem rozehřátá a voňavá,

chrobákovi se stala pastí.

I broukům se to občas stává,

že opustí je štěstí.

Zbude jen smůla

a  konec cesty.