Les u kapličkyZimě se ještě nechce odcházet,
svým chladem nás míní provázet
na cestách do práce, domů i do lesů,
než docela ztratí svou bílou noblesu.

Den se však pomalu prodlouží,
sníh a led ustoupí do louží,
pak poslední závěj roztaje,
jaro na celé čáře vyhraje.

Naplní touhu odvěkou,
první kvítky zas rozkvetou,
zelená barva se vrátí do strání,
začnou tak nová toulání.

Na jezech utichne velké vody řev,
do keřů u trati se vrátí ptačí zpěv.