Skupina Madalen, které se ptal Petr Bende, kterého s ptala Věra Martinová a které se ptal Petr Kocman, se ptá Pavlíny Jíšové…

 

Madalen zdraví Pavlínu. 😊

Ahoj Pavlíno, vybrali jsme si Tě pro Štafetu ePortýra, jelikož jsi měla velký vliv na formování zvuku naší kapely Madalen. Tak snad Ti naše otázky sednou a trošku si spolu zavzpomínáme a něco nám na sebe i prozradíš. 😊

 

Bylo to v roce 1993, když jsme se poprvé osobně potkali. Bylo to na Bluegrassové dílně v Pardubicích. Tehdy jsi tam přijela s kytarou a chtěla se něco přiučit od bluegrassáků 😊.

Co Ti to tehdy dalo? Vzpomínáš na ten rok?

Každý večer se hrálo a zpívalo, člověk tam potkal spoustu hudebních přátel, mám z té akce i nějaké fotky. Jsou ale z každodenních večírků 😊, kdy každý držel v ruce nějaký nástroj. Já jsem se nenaučila z bluegrassové hry na kytaru nic, alébrž jsem líná cvičit. Takže jediný význam mého výjezdu byl ten, že jsem Madalen ukázala píseň Namaluj mi, kterou jste se naučili.

 

My jsme Tě pak s kapelou v průběhu BG-dílny odchytili, aby sis nás poslechla a případně nám řekla své postřehy k hlasům. Tehdy jsme měli dvě zpěvačky. Janču a Kačku. Nicméně tam byla s námi na pokoji i Věrka (tehdy zpívala v Náhodě) a právě Tebe napadlo zkusit trojhlas holek. Začali jsme tedy s písničkou „Namaluj mi“, která byla z alba „Bluegrass 90“.

Jak to bylo tehdy se vznikem tohoto alba? Kdo za tím stál a dal vše dohromady?

Album se točilo ve Zlíně v bytě Iva Viktorina v den sametové revoluce. Stěna pokoje coby nahrávacího studia byla obložena platy od vajíček. Za albem snad stála Irena Přibylová – přezdívka Silence. Ta přišla všem říct, že je v Praze revoluce. Album už nemám, uplavalo o povodni v roce 2002, takže se ani nemůžu podívat na bližší info. Vzpomínám si, že píseň jsme točili s tehdy mladičkou Míšou /dnes Žalman a spol./ a o něco starší Lenkou /dnes Sem Tam/. Písnička se dodnes líbí a hraju ji s holkama v kapele Pavlína Jíšová a BABABAND. 

 

Z dílny v roce 1993 jsme si tedy s Madalen odvezli brouka v hlavě v podobě dívčího tria a trvalo ještě tři roky, než jsme to plně zrealizovali a postavili na triu zvuk kapely. Prozraď nám, jaké složení nebo sestava z Tvé hudební minulosti Tě osobně posunula, obohatila a na co ráda vzpomínáš?

Konkrétně všichni lidé, se kterými jsem měla tu čest stát na pódiích, mě svým způsobem ovlivnili.

Měla jsem si psát deník nebo týdeník, abych si vše lépe pamatovala. Přesto nejvíc byla doba mých začátků a objevování. Tedy plzeňská Porta. Spirituál Kvintet především.

 

Máš nějaké své hudební nebo pěvecké vzory?  Kdo Tě ve Tvých začátcích výrazně ovlivnil?

Jistě hlavně folkový guru Žalman. Michal Tučný, Pavel Bobek. Jinak v současnosti už žádné vzory nemám, protože nic moc neposlouchám. Vlastně teď je mé oblíbené album Jednou tě potkám Vládi Mišíka. To v autě jede, když jedu. S ním si zpívám, čím víc to člověk zná, tím víc ho to baví.

 

Jaké máš nyní oblíbené kapely nebo interprety, ke kterým se ráda vracíš a které Tě inspirují?

Kde bereš inspiraci pro skládání textů?

Teď nic nepíšu a neskládám, nic neposlouchám. Kytaru si beru, jen když jedu hrát. Hraju už jen tam, kam mě pořadatel sám pozve. Budu ráda, když se naučím hrát všechny písničky, které jsem doposud napsala nebo je zpívám. Vzhledem k tomu, že hudba zní ve všech veřejných místech, kam vstoupíme, nejraději poslouchám ticho. Ticho je inspirace. Do prostoru bez hudby může hudba přijít. Do prostoru naplněného hudbou inspirace nepřijde, už tam hudba zní. Když přijde, zazpíváš si popěvek, do něj vložíš kousek textu, který frázuje. Když se to v paměti usadí, vznikne píseň. Když ne, zůstane zase inspirující ticho.

 

Jak moc Tě ovlivnila pandemie Covid-19, kdy se nedalo koncertovat? A popř. jaké máš jiné záliby kromě muziky.

V souvislostí s odpovědí výše, doba „kulturního temna“ mi ukázala, že jsou na světě i jiné věci než koncerty. Je jich mnoho a jsou jednoduché a osobní. Třeba pěstování brambor. Vyrostl pórek a cukety. Knihy s prachem na hřbetě. Filmy. Lidé, kteří nedrží mobil v ruce, když si s nimi povídáš. Předtím bylo domluveno dost akcí, které se neuskutečnily. Věci se přeskládaly, některé akce už nebudou. Já jsem však zažívala krásné období. Najednou vznikl prostor pro seznámení se sama se sebou. Jak zpívám v písni „V proutěném křesle“. Učím se zůstat přítelkyní sama sobě. 

Bylo to krásné období, protože jsem se stala babičkou.

 

A na závěr nám prozraď, s kým by sis ráda zazpívala duet, pokud takové přání nebo osoba existuje… 😊

Ti, se kterými bych si ráda zazpívala buď nechtějí, anebo už nežijí. Takže si budu muset vystačit sama. Níže děkuji za pochvalu, která je vlastně vyjádřením, že už nemusím dělat nic. Stačí jen být a žít. Díky za otázky.

 

Děkujeme Ti moc za Tvoji podporu v začátcích kapely Madalen a hlavně za Tvoje písničky a Tvůj zpěv, který je vždy obohacující, nenapodobitelný a skvělý.  😊

 

S pozdravem a úctou

Honza Štaigl a Madalen

www.folk-fest.cz