Jaroslav Samson LenkS ní přijel i na Portu do Řevnic
Jaroslav Samson Lenk přijal v květnu pozvání do Řevnic, kde vystoupil před dětmi zdejších mateřských a základních škol s repertoárem složeným z písniček ze známých večerníčků o zvířatech velkých i malých. Tak jsme se rovnou domluvili, že ho také vyzpovídám.

Máte velmi široký repertoár - pro malé i velké posluchače, mladé i ty starší, hrajete sám nebo s kapelou. Komu, co a s kým hrajete nejraději?
Ať s Hop Tropem, s Partou, se Slunečnem, s Redlem a Janouškem, s Radimem Zenklem, či sám, hraji vždycky s maximálním nasazením a rád. Možná proto mne to nikdy neomrzelo. A množství toho hraní se liší podle zájmu posluchačů a času kolegů, se kterými hudbu provozuji. Neumím říci, že s někým hraji nejraději. Nakonec, zahrát si mohu přece i s rádiem v obýváku.

Možná málokdo ví, že jste začínal hrát na akordeon. Zahrajete si ještě někdy na tento nástroj?
Na akordeon občas vzpomenu v našem nahrávacím studiu. Většinou tehdy, když tak trochu nevím co s aranží skladby. A když ji nezachrání akordeon, tak mandolína určitě.

Co Vás zavedlo ke kytaře a následně k dalším strunným nástrojům? Který z nich máte nejraději?
Ke kytaře mě zavedl Český rozhlas. Jednou jsem jako hodně malý kluk seděl v kuchyni a z rádia se ozvala klasická kytara. Naježila mi chlupy po celém tělíčku, a já už s určitostí věděl, že na tenhle nástroj jednou budu hrát, děj se, co děj. Dnes mám devíti a osmi a šesti, ale i dvanáctistrunnou kytaru, nebo třeba i baryton kytaru. Mám jich kolem dvaceti, a každá umí něco jiného. A mám je rád všechny. Nejvíce však vystupuji s malou cestovní osmistrunkou Matyldou, kterou mi vyrobil kamarád z Hop Tropu, Láďa Kučera. Ta je fakt k nezaplacení. 

Letos jste již v našem kraji, konkrétně v Řevnicích, koncertoval. Byl to koncert pro děti. V čem je hraní pro nejmenší jiné? Vyžaduje jinou přípravu?
Je naprosto jiné, než-li pro dospělé. Musíte pomaleji a jednoduše mluvit, volit kratší a rytmičtější písničky. Musíte ty děti takzvaně vtáhnout do děje. A moc nepoučovat.

Děti byly nadšené, učitelé také. Naplánujete ještě letos u nás nějaký koncert – ať sám, nebo s jednou z Vašich kapel?
Rád bych na podzim v Řevnicích zahrál s Hop Tropem. To kino je tu úžasný svojí akustikou.  Ale to záleží i na tom, jestli se s nějakým pořadatelem dohodneme, či nikoli.

Letos skončilo, nebo alespoň přerušilo dlouholetou a nepřetržitou linii konání řada letních festivalů. Důvodem byl především nedostatek financí, sponzorů. Skončila Zahrada, i Vaše Muzika. Myslíte, že se příští rok zablýskne na lepší časy?
Já dělám nový festiválek už letos ve Starém Plzenci na hradě Radyni. Bude to první víkend v srpnu, a bude se jmenovat Samsonova Rádiovka. I proto že ho se mnou dělá naše regionální rádio Samson. Tak že by se už zablýsklo?

Festival Zahrada sice letos nebude, ale připravují se Ozvěny Zahrady na září (10.9.) do divadla Járy Cimrmana. Zahrajete si tam sám nebo s Janouškem a Redlem dohromady, kteří budou hosty stejně jako Vy?
To záleží na pořadatelích a mém čase. Zatím se mnou o tom nikdo nejednal.

Na festival Porta do Řevnic přijedete společně s kapelou Hop Trop. Co připravujete?
Hop Trop zahraje průřez dvaatřicetiletou tvorbou. A to v původním složení, včetně zvukaře. A hlavně, zahraje písničky, které už zlidověly, takže si je budou moci lidé zazpívat s námi.

Vaše vystoupení je plánované na neděli 1.7. Budete před hodinou „H“ jakousi třešničkou na dortu. Vystoupíte i v hodině Hvězd?
Jestli budeme tou třešničkou, to necháme na posouzení posluchačům. A v hodině „H“ asi vystoupím sólově, protože mám k experimentům velice blízko. Co to bude za píseň, to si nechám ještě projít hlavou. Ale ani Internacionála, ani Píseň práce, to zřejmě nebudou.