V uších stále doznívají tóny svitavského kola Porty, a já mám radost, že se poslední dubnová sobota nesla v poklidném folkovém duchu. Koncem minulého roku bylo spuštěno přihlašování do oblastních kol, kterých je po republice celkem třináct.
Letos jsme málem měli předčasnou svitavskou uzávěrku už v únoru, protože z patnácti možných přihlášených zbývalo jediné místo. Ale člověk míní a zdraví a díry v diáři mění. Nějací interpreti se zkrátka odhlásili, a tak opět nastalo netrpělivé vyčkávání. Během března se stav naplnil, a to dokonce i jedním dříve odhlášeným zraněným interpretem. Porta zkrátka vydatně napomáhá jakékoliv rekonvalescenci. Přesně podle motta: „Porta je lék a hudba je nejlepší apatyka.“ A tahle apatyka letos slaví šedesátiny a na svůj věk jí to stále skvěle hraje. My ve Svitavách jsme pro změnu oslavili 15 let od doby, kdy jsme se s oblastním kolem nastěhovali do Alternativního klubu Tyjátr. Za tohle báječné zázemí děkujeme dvěma duším klubu – Míše Kubík Černé a Pavlovi Indráčkovi. Do třetice všech oslav je zde 770 let od založení města Svitavy. Letos je to zkrátka jedna velká sláva, a tak doslova třikrát hurá!
Ale zpátky do klubu a ke svitavské Portě, kterou se prohnalo celkem patnáct soutěžních formací s celkem čtyřiceti členy. U těch, kteří se k nám přijeli představit, ještě zůstanu, protože jsem požádal zpěvačku a harmonikářku Sašu Niklíčkovou (Mňau mňau band) o pohled z druhé strany, aby o svitavské Portě stále nepsal jen potulný pořadatel.
Vláďa mě požádal, abych k jeho článku připojila pár postřehů ze svitavské Porty. Vyskytla jsem se tu už několikrát: jako divák nebo v soutěži, a to sólově, v duu a letos i s kapelou.
Samotná soutěž probíhá tradičně v blocích, po nichž vždy následuje veřejné hodnocení poroty. Tenhle způsob nemusí být každému příjemný, nicméně podle mě k soutěžnímu klání a adrenalinu celkem přirozeně patří, a navíc ve Svitavách víc než kde jinde porotci účastníkům soutěže kromě vypíchnutí dobrých a špatných aspektů vystoupení především radí a navrhují, co mají dělat nebo vyzkoušet, a to velmi konkrétně a mnohdy originálně, takže připomínky mohou být přínosné i pro ostatní.
Kupříkladu náš Mňau mňau band se při hodnocení dozvěděl, že kromě toho, co v písničkách hrajeme, je hezké i to, co nehrajeme, protože méně může být více. Od předsedy poroty Miloše Dvořáčka jsme dostali tip na nový akord, což některé z nás potěšilo, a náš basista byl pochválen za pěkná glissanda, což některé z nás potěšilo o něco méně.
Kromě milého hodnocení se mi svitavském kole líbí taky množství diplomů, které porota soutěžícím uděluje. Myslím, že najít něco hezkého na vystoupení třeba i začínajícího hudebníka a ocenit ho diplomem pro něj může znamenat do budoucna povzbuzení v tvorbě a další práci na sobě, a jsem moc ráda, že Svitavy jsou jedním z kol, kde tuto příležitost hojně využívají.
Vláďa to určitě ze skromnosti neuvede, ale myslím, že stojí za to se zmínit také o péči, kterou přípravě svitavského kola věnuje a návazným akcím, jež má ve Středisku kulturních služeb na starosti a kde si můžou vybraní soutěžící zahrát – kupříkladu Ozvěnám Porty, které ve Svitavách probíhají pravidelně začátkem letních prázdnin.
Jak už Saša zmínila, všechny hudební výkony bedlivě sledovala naše hvězdná porota ve složení: Miloš Dvořáček, Stáňa Plívová, Zdeněk Němeček, Dagmar Veselá a Lukáš Moravec. Mluveným slovem provázela celým dnem moderátorská dvojice Veronika Plívová a Ondřej Komůrka. Každý se po vkročení do klubu setkal s další důležitou a naprosto nepostradatelnou duší Porty Miladou Bidmonovou, která má vždy na svědomí snad tu nejbohatší výzdobu v podobě historie Porty, která doslova pokryla stěny foyer klubu. A jak to celé dopadlo? Kdo vyhrál? Tady máte, milí čtenáři, ten nášup hudebního dobra a laskavosti našich porotkyň a porotců:
- místo (s postupem do finále): Mňau mňau band, o 2. místo se podělili: Zbyněk Brych a Aladin, 3. místo: MOKA, 4. místo: Tichá domácnost, 5. místo: Vlasta Procházka
Vítězem diváckého hlasování se stala kapela Mňau mňau band.
Další ocenění poroty:
Ocenění poroty za originální hru na foukací harmoniku: Stará tráva
Ocenění poroty za barevný vokální projev: Z každé ďury
Ocenění poroty za tradiční hudební projev: Korzáři
Ocenění poroty za píseň Prosím tě, hudbo: Alice Maule & spol.
Ocenění poroty vokální projev: Alice Maule & spol.
Ocenění poroty za hru na ukulele: Vlasta Procházka
Ocenění poroty za krásu slova a kontakt s publikem: Blondýna
Na závěr chci poděkovat městu Svitavy, Pardubickému kraji, Geodézii Svitavy, Nadaci Život umělce, Svazu autorů a interpretů a České tábornické unii za to, že podporují svitavskou Portu.
Vladislav Steinbauer & Saša Niklíčková
fotoreportáž od Vladislava Steinbauera k nahlédnutí zde: https://eu.zonerama.com/Link/Album/15182801
fotoreportáž od Mirka Vodňanského k nahlédnutí zde: https://eu.zonerama.com/Link/Album/15250904
