Kapela Isara vystoupila v sobotu v podvečer na hlavní scéně Porty. Tentokrát ne jako soutěžící, ale již jako úspěšná a sebevědomá skupina. Zde je přivítala jejich kamarádka Martina Hrbková, která se oblékla do zelené barvy, spojené s Irskem. Ta tvoří hlavní moderátorskou dvojici Porty spolu s matadorem Zdenkem Schwagerem. Hráč na kytaru a cistra, zpěvák Isary David „Šelíz“ Šelemberk poskytl Portýru rozhovor.

Jaký jen pro tebe i skupinu návrat na Portu?

Pro nás je návrat na Portu skvělý! Je to pro nás velký festival, kterého si vážíme již od 90. let, kdy jsme na něj jezdili. Není to ale nervozita, spíš pocit těšení se. I když nás potkávají věci, třeba dnes jsem si vykopl šňůru z ladičky. A Martina Hrbková je celá skvělá.

Porovnáváš-li Portu s ostatními festivaly, v čem je pro vás zvláštní?

Líbí se mi, jak se zde všechno a všichni stále spojují. Samozřejmě se to nedá porovnávat třeba s Lochotínem, kam jezdilo 30 tisíc lidí. Je to tady jiné, ale stále je to ta Porta, kde jsme snili, že budeme hrát. Pro mě je velkým potěšením i štěstím, být součástí něčeho, co tak dlouho existuje, jak má.

Isara vyletěla raketově nahoru. Tvoje kamarádka Martina Hrbková, která vás uvedla, dělá ve skupině Přístav také skvělou muziku. Navíc se stala jednou z hlavních moderátorských tváří Porty. Co si o tom myslíš?

Myslím, že Přístav toho má odehráno asi stejně jako Isara. Martina nemá nervozitu z hraní a u mikrofonu. Je pečlivá a vše dělá skvěle. Drobné chybičky u ní nevnímám, naopak se mi zdají roztomilé.

Jak vnímáš to, že se Martina oblékla do zelené barvy, která je spojována s Irskem, a to je spolu se Skotskem považováno za kolébku Keltů?

Samozřejmě že mě těší, pokud se tak oblékla i pro nás. Ale jí sluší všechno. Pro nás jsou to ještě další plusové body.

Před Isarou je nová festivalová sezóna. Co vás čeká?

Musíme se sehrát s novým basákem, což jsme trošku nestihli, protože výměna byla problematičtější, než jsme čekali. Čeká nás velká sezóna, kdy se nám ozvaly snad všechny velké festivaly, kam jsme chtěli: Skotsko v kostelíku, Hrošení, Náměšť nad Oslavou, Prázdniny v Telči, Skotské hry a máme hrát na Lomu Amerika, kam se skutečně těšíme.

Za rozhovor děkuje Roman Roček