Do noci už únavou padají víčka
nový den ještě si v poklidu spí
jediným svědkem je hořící svíčka
decentně zhasne, když chci si Tě vzít
Voskové slzy do ubrusu vpité
zaspaly všechno, co dělo se dál
společné hříchy Tvou krví zpité
když paprsek slunce na okně tál.
Refrén:
Dokud svíčka hoří nám, je to snadné
dokud svíčka hoří nám, nezestárnem
dokud svíčka hoří, stále je proč žasnout
dokud bude svítit, nenechme ji zhasnout.
Za probdělé noci, kdy nebyl čas spát
spadané hvězdy chtěl jsem Ti zvednout
všechno se tisíckrát mohlo už stát
poprvé stane se to jenom jednou.
Refrén:
Dokud svíčka hoří nám…
Noci už únavou padají víčka
nový den ještě si v poklidu spí
jediným svědkem je hořící svíčka
decentně zhasne, když chci si Tě vzít.
Rerfén:
Dokud svíčka hoří nám…
Protože dokud hoří, stále můžeme žasnout.
Hudba: Šárka Benetková, text: Pavel Jim Drengubák
Foto: Marie Paličková
