Za takový opravdu milý, vánoční hudební dárek lze považovat nové CD Lenky Slabé - Vostré, nazvané „Mé návraty jsou psané v notách“. Objevilo se jen pár týdnů před Vánocemi a musím se poněkud neskromně přiznat, jak moc mne potěšilo, že pro název prezentovaného alba byl použit titul jednoho z mých předchozích článků o této zpěvačce, jejíž pěveckou dráhu sleduji a novinářsky průběžně mapuji vlastně už několik desetiletí.

Hudbě a zpěvu se Lenka věnovala od dětských let, ale do povědomí širší veřejnosti přišla až po nástupu do českobudějovické skupiny Nezmaři. Svůj niterný vztah k folku osvědčila i u Žalmanova spolu a v podstatě také v době svého působení u Spirituál kvintetu. Poněkud jinou parketu pro ni pak představovala téměř dvacetiletá životní etapa v Kanadě, kam odešla se svým mužem – rovněž aktivním muzikantem Ádou Vostrým z někdejších chebských Rychtářů. Nejenže si musela zvykat na úplně odlišný životní styl, porodila dceru Ádinku a vystřídala řadu zaměstnání, také její hudební stopy byly velice rozmanité. Našla se totiž i v pop music, v jazzovém rytmu či nestárnoucím swingu. K hudbě se však vracela nejčastěji se svým mužem Ádou, který pro ni mimo jiné skládal a aranžoval a společně vystupovali i v širším okruhu přátel, ale také například s dvojicí kanadských zpěvaček, s nimiž dvakrát podnikla i turné po Česku, nebo ve spolupráci s Jaromírem Mayerem či swingovým nadšencem Jiřím Traxlerem, s kanadským zpěvákem Darrellem Barnem… A tak bych mohla ještě pokračovat. Po návratu do Česka se Lenka společně s Ádou a jejich muzikantskou rodinou snaží vrátit i zpátky na pódia folkové hudby, což se jim částečně také daří, i když ne tak zcela samozřejmě, jak by se dalo předpokládat. Návraty totiž nikdy nebývají lehké a navázat tam, kde se šňůra před dvěma desítkami let přetrhla, stojí víc úsilí, než se může zdát.

A Lenčin nezapomenutelný specifický hlas je také dominantou a spojnicí všech jedenácti skladeb zařazených ve zmiňovaném novém albu. Většina z písní pochází z Ádovy autorské dílny, ve třech případech navíc ve spolupráci s jeho synem Davidem. Ale najdete zde i osvědčený nezmarský hit Musíš jít dál, jehož autorem je Luboš Hrdlička, pohodový song Břéti Huleše Sedět a hrát anebo Mejdan blues, na němž se jako tvůrce podílel Vladislav Jaroš. Pod zajímavými aranžemi, kde s bravurou a netradičním propojením hudebního motivu s využitím možností každého z použitých nástrojů je podepsaný David Vostrý, v několika případech v součinnosti s otcem Ádou a v Mejdan blues pak přispěl do tohoto výčtu také Radim Linhart, který svými klávesami společně s Lubošem Novotným (dobro) a hostujícím Otmarem Brancuzským dali tvář jmenované skladbě. Jinak je třeba vedle Ádovy akustické kytary zmínit baskytaru Jana Mikuleckého a piano a housle Elišky Vostré.

Propracované aranže jsou tak nesporně kořením, které dávají skladbám v albu poněkud jinou a zatím neobehranou příchuť, aniž by tím však nějak ubíraly ze základní a nezpochybňované podstaty zvolených písniček, kterým Lenka vtiskla svůj jedinečný hlasový punc. A věřím, že nejen pamětníci, ale i mladší hudební příznivci v nich při pozorném poslechu najdou ten svůj oblíbený šálek not…