V Litvínově nejsou jen hokejoví mistři republiky. Bylo tu skvělé Docela malé divadlo, do Litvínova patřila výtečná dívčí skupina Popelky, o Litvínovu by vám toho spoustu povyprávěl recitátor a mnohaletý konferenciér Porty Mirek Kovářík.

V Litvínově prostě byla a je spousta nadaných lidí, kteří se zabývají muzikou, výtvarnem, sportem a tak dále. Proto není divu, že když se v půdním prostoru bývalé výrobní haly firmy Dehor zrodil hudební klub Attica, netrvalo dlouho a Luboš Stráník se spojil se stejně nápaditými a kreativními lidmi a vzniklo z toho pokračování pořadu Návštěva u Stráníků, který v minulosti úspěšně probíhal na různých místech Litvínova, naposledy v litvínovské galerii Radniční sklípek.

Návštěva u Stráníků znamená, že tahle nevelká, v podstatě rodinná skupina, si zve více nebo méně slavná jména písničkářského, folkového či country žánru a připravuje svému publiku nevšední zážitky.

Na první večer znovuzrozeného cyklu si Stráníci pozvali jednu z legend českého písničkářství – Vojtu Kiďáka Tomáško. Do příjemného prostředí půdy v areálu, kde se vyráběl dřevěný nábytek, stoly a lavice jsou ze dřeva, stěny obloženy dřevotřískou a přicházejí sem nejen dřevní návštěvníci jednotlivých žánrů, ale všichni, které muzika baví a chtějí se dovědět něco i o muzikantech, kteří ji vytvářejí. Volba Kiďáka - autora již zlidovělé písně Toulavej - nebyla vůbec náhodná, protože Vojta se vyučil v litvínovském chemickém učilišti, pracoval ve zdejší chemičce a jeho vztah k severním Čechám a její přírodě trvá dodnes, třebaže už léta bydlí v západočeském Lokti.

Klub, v jehož prostředku vede pomyslná čára – jeviště – zvukař – bar se zaplnil, stisky rukou, objetí či polibky dávaly najevo, že se tu scházejí přátelé a známí a tahle vstřícná atmosféra trvala celý večer. Luboš Stráník s kytarou a zpívající vlastní ženou Verunkou zahájili Návštěvu třemi písničkami, které zanedlouho budou k mání na dokončovaném cédéčku Písně, které jsme dostali, a uvedl hosta prvního večera Vojtu Kiďáka.

Vojta, kterému by určitě nikdo z publika nehádal, že bude příští rok hrát na koncertu sedmdesátníků, začal jednou písničkou za druhou, mezi ty nejnovější prostrčil i písničky, kterým říká „proti času“, protože je složil už dávno, ale provázejí ho celou jeho muzikantskou kariérou, jako třeba Bílý tirák nebo Česačů bavlny bál. S přibývajícím časem přibývalo i humoru a chechtot v publiku neustával, naopak posluchači byli čím dál ochotnější s Vojtou i zpívat nebo vytvářet hudební konstanty. Když došlo na písničky, v kterých se musel skoro každý poznat, pak na tango ze zubařské ordinace a posléze na hymnu přátel techna, bylo jasné, že tenhle večer se bude jistě na mnoha místech ještě dlouho probírat…

V závěru Vojtova vystoupení si všichni s chutí zazpívali refrén písně Hádej, kdo tě má rád a samozřejmě nemohl chybět legendární Toulavej. Bílou růži z kytice ve váze na podiu dostal Vojta od Jitky Vitoušové, která pamatuje nejen slavné roky Docela malého divadla, ale má zásluhu i na tom, že vůbec existují Stráníci, a jen podtrhla to, co je v prvním odstavci tohoto článku.

Vojta dohrál, ale Návštěvě zdaleka nebyl konec. K Lubošovi a Verunce přišel jejich znamenitý spoluhráč Míra Ošanec a zazněla bezvadná česká slova, která na hity slavného tria Peter, Paul a Mary napsal liberecký Pavel Havlík. Míra se ujal i průvodního slova a kopec legrace, oscilující mezi jevištěm a hledištěm narůstal do výše.

Červený puntík na hudební mapě republiky taky evidentně u Litvínova poroste, protože 25. března bude v Atticu Jiří Šmitzer, v Litvínově bude slavit koncertem svou sedmdesátku i Žalman, pozvánky mají Ivan Hlas a Jindra Kejak – a to víme už teď, kdy je teprve první večer Návštěvy u Stráníků.

{gallery}Stranici_Litvinov{/gallery}

Foto: Karel Končíř