Jedna z nejpopulárnějších českých skupin, jejíž skladby se pravidelně umísťují na špičkách všech hitparád již po mnoho let. Kapela Chinaski letos oslavila velkým únorovým
koncertem dvacet let své existence vyprodanou pražskou O2 arenou.

Pokračování rozhovoru (první část zde)
Letos vystoupíte v pátek jako hlavní host, ale sám… Můžete prozradit, co letos na Portě zahrajete? A nebude Vám tam smutno?
Hudebník vystupující sám má jednu velkou výhodu proti všem seskupením. Může velmi rychle měnit repertoár dle reakce publika, tedy má li nějaký pestrý zásobník písní. No a to já mám. Protože jsem loni vydal vlastně své první živé sólové CD Van men šou, mám chuť si ten typ představení zahrát po nejrůznějších pódiích. A potom, písničkář, jehož písně s jednou kytarou na pódiu neobstojí, tam nemá ani co dělat s kapelou. Hrát budu to, co bude mne s lidmi společně bavit a u čeho se třeba i můžeme válet smíchy.

Jaká bude nová deska? V čem bude stejná jako ty předchozí a v čem jiná?
Stejná bude v tom, že stejně jako na předchozích deskách půjde o koktejl z folku, popu a rapu. Jiná bude v poměru zmiňovaných hudebních ingrediencí. Bude v ní více folku a méně popu. A jiná bude i tematicky. Jak už název napovídá, jde o album složené z protestsongů mířících do vlastních řad.

Radůza si po léta drží zásadní postavení na české písničkářské scéně. Je to i proto, že nikdy nenudí. Její nové album Gaia je (jak jsme u Radůzy zvyklí) hudebně i textově barevné, přitom hluboké, nutící k zamyšlení. A zase hodně osobní. Písničkářka netají, že vychází z jejího momentálního duševního rozpoložení. Ostatně – jako všechny její písničky.

Mám velkou radost, že na festival přijede Jiří Suchý, říká Jiří Vondráček.
Jeho jméno asi všichni znáte. A poslední roky patří neodmyslitelně také k Portě: Jiří Vondráček. Muzikant, skladatel a producent, který letos na Portě bude také hrát a zpívat, jednak se skupinou Marsyas, a pak také v Hodině H. Co dalšího nám ještě prozradil v rozhovoru?