Davida Novotného z Českých Budějovic jsem poznala díky folkaři a neúnavnému organizátorovi literárně hudebních akcí Josefu Jaklovi před více než třemi roky. Poněkud plachý, štíhlý mladík s bítlsovským účesem se tehdy proslavil jedinečným hudebním počinem, který byl zapsán i do české knihy rekordů.
Sestavil totiž novou písničku Beatles, nazpívanou hlasy všech čtyř jejich protagonistů. Šlo o dosud neznámý experiment, kdy vybíral z vokální stopy nahrávek slova nebo části slov, které pospojoval do smysluplného textu. Byla to nimravá práce, do které investoval zhruba tisícovku hodin - délka jedné použité sekvence se totiž pohybovala od 0,1 maximálně do 1,2 vteřiny a svůj čas spotřebovala i konečná úprava skladby. Vznikla tak téměř čtyřminutová skladba s názvem I know my love – We are still together.
Další Davidův hudební příběh má zajímavé pokračování na druhé straně zeměkoule - v Jakartě. Obdiv k Beatles jej spojil s indonéskou hudebnicí jménem Drestanta, členkou tamější kapely Ain´t She Sweet, kterou zaujaly Davidovy písničky ve stylu Beatles i výše popsaný projekt. Její kapela se totiž orientuje na podobný styl hudby. Drestanta oslovila Davida před necelými dvěma roky s návrhem na vytvoření společné písničky a poslala mu své nápady pro tuto spolupráci.
„Její návrh mne zaujal a začali jsme spolupracovat, přes e-mail jsme si vyměňovali nápady, až vznikla konečná podoba písničky, kterou jsme nazvali Darling Darling… Polovinu sklady nahrála Drestanta se svými přáteli v Jakartě a poslala mi nahrané stopy. Já jsem pak dotočil zbytek, píseň zmixoval a vytvořil finální zvuk nahrávky. K písničce jsme natočili dokonce i videoklip, v němž se střídají záběry z Českých Budějovic a Jakarty, abychom tím zvýraznili tenhle hudební experiment přes oceán,“ popisuje David zajímavý projekt.
Tím ovšem kontakty s indonéskou zpěvačkou a její kapelou neskončily. David zmixoval jakartské kapele celé album, díky čemuž následně získali i vydavatele a zkušeného manažera. A jelikož je zaujala nejen vzájemná spolupráce, ale i Davidova osobní hudební tvorba, pozvali jej do Jakarty, kde dojednali několik společných koncertů, ale i vystoupení v rozhlase a televizi. Navíc jejich první společnou píseň Darling Darling v době Davidova pobytu začaly hrát i velké indonéské rozhlasové stanice.
„Do Jakarty jsem odletěl loni v dubnu a strávil jsem tam nezapomenutelných pětadvacet dní. Bydlel jsem v rodině bubeníka z Drestantiny kapely, ale navštívil jsem i řadu dalších rodin a jejich přátel. Dostal jsem se i do nejchudších odlehlých čtvrtí, kde nežijí žádní běloši. Tak jsem měl možnost poznat zblízka a podrobně, jak žijí, jejich zvyky a kulturu. Většinou jsem se pohyboval mezi muzikanty a milovníky Beatles. Když na to teď myslím, přišla mi Jakarta jako město Beatles,“ vzpomíná na loňské zážitky litvínovický hudebník.
V Jakartě odehrál celkem devět koncertních vystoupení, společně vystupovali i v celostátní televizi Elshinta, kam si ho pozvali i na další den, kde už se prezentoval sám jen s kytarou a pak také v delším rozhovoru. „Hrál jsem tam i oblíbenou tradiční indonéskou písničku Sajajo, kterou jsem si předem nacvičil a s kterou jsem měl velký úspěch na každém vystoupení. Ve zhuštěné formě lze vidět moje zážitky ve zhruba tříminutovém videu na youtube,“ dodává David.
Ale příběh pokračuje ještě dál – po tomto úspěšném turné začali Davidovi psát muzikanti z celého světa se žádostmi o spolupráci. Tak vznikly další písničky s kolegy z Itálie, Anglie a z Turecka. Ovšem některé následující, jako třeba z Izraele, Brazílie a jiných zemí byl nucen již odmítnout, protože se mu nedostávalo času na jeho předchozí aktivity, které nehodlá opustit. Nicméně je naprosto jisté, že o Davidovi v budoucnu ještě uslyšíme – a já jsem přesvědčená, že to nebude ani dlouho trvat…
