Každý kdo napíše písničku, by si ji měl ochránit, aby mu přinášela zaslouženou odměnu a taky, aby o ni nepřišel ve víru hudebního pirátství. Není to tak těžké a v současné době to jde jak inkoustem, tak elektronicky.
Jde o to, že písnička opatřená textem, ale i bez textu se prvním zveřejněním stává křehkou květinou, která buď může kvést den, týden a nebo hodně dlouho, tedy několik let a nebo se stane nesmrtelnou . A i kdyby se zdálo, že uschla, tak se jednoho dne zase probudí k životu a může žít další celé století. A to je potom trefa.
V dnešní době je každému jasné, že kromě radosti z toho, že se písnička hraje, je známá a lidi si ji zpívají, jde také o to, aby svým autorům přinesla i zaslouženou odměnu v podobě honorářů a tantiem, které platí u autorů ještě 70 let od smrti tvůrce. Aby mohla písnička fungovat i v komerčním souboji s ostatními, tedy aby svým autorům přinášela zisky, je potřeba, aby byla řádně ošetřena. A to tedy znamená i pro případ, že by ji chtěl někdo hodně napodobit a přiživit se na její popularitě cíleným plagiátorstvím, ale i třeba jen bezděčným napodobením bez záměrného úmyslu dílo tzv. ukrást.
A tak je potřeba písničku před uveřejněním buď ohlásit pomocí „ohlášky díla“ na OSA, nebo ji zaregistrovat u jiné organizace, pověřené kolektivní správou. Totéž platí i o nahrávkách, které spravuje Intergram.
Znamená to tedy zapsat písničku do not na existující formulář, nebo ji nahrát a v MP3 formátu ji opět zaregistrovat u kolektivního správce, nebo třeba u notáře. Ale OSA, Intergram, DILIA jsou organizace s licencí, ze zákona pověřenou, aby díla registrovala, chránila a také za jejich veřejné užití vybírala odměnu pro autory děl, nebo výkony v audiovizuálních nahrávkách...
Jestli se tedy kdokoli rozhodne psát písničky a taky je zpívat, měl by znát pravidla aby ošetřil výkon i dílo nejen svoje ale i svých spolupracovníků. A když vám bude kdokoli tvrdit, že je to zbytečné a nevýhodné, tak si o tom raději něco přečtěte, seznamte se s pravidly OSA, a Intergramu a uvidíte, že nemá pravdu, protože žádný jedinec není schopný si svá díla sám ošetřit tak, jako kolektivní správce. A ani to nejde. A proč by každý tvůrce měl mít ošetřenou svoji tvorbu a výkon? No aby nebyl za truhlíka, který napsal, nebo nahrál hit a nic z něho nemá…Mohl by mít totiž třeba hodně i pro své potomky. Až se zase potkám s klávesnicí, zkusím spočítat, jaký potenciál jedna úspěšná písničky má…. Ale klidně to zkuste sami podle sazebníku OSA.
jvz
S rozmachem vydávání vlastní tvorby na CD, nebo prezentováním na internetu, by měl vznikat celkem logicky přetlak v šuplících, protože ne všechno se dá použít pro vlastní potřeby kapely, nebo své. Při tvorbě zkrátka vzniká i něco, co je sice třeba dobré, ale zrovna se to nehodí do na právě vznikající album…Pak nastává problém, kam s písní. A není to zrovna jednoduché, zavolat potenciálnímu interpretovi a sdělit mu, že pro něho mám písničku, bez textu a aby si pro ni přijel, že je skvělá a přesně pro něho…:-))
je profesní organizace, která zastupuje autory a inteprety na institucionální úrovni. SAI podporuje mnoho hudebních projektů a je již několik let významným partnerem Českého národního finále Porty. V roce 2010 oslavil jednadvacetileté výročí činnosti a podpořil jak folkové tak jazzové, alternativní, nebo rockové hudební projekty. 