Ráj kytarPojďme si trochu vysvětlit, jak dosahovat vysokých hráčských výkonů při minimálním úsilí, aneb za málo peněz hodně muziky. Každý kdo hraje na kytaru, klade prsty na struny, které dosedají na pražce zasazené v hmatníku, který je přilepen ke krku nástroje. Tolik technický popis části principu hry na tento nástroj. 

Málokdo z neprofesionálních kytaristů ovšem věnuje této části náležitou pozornost. Pokud kytara začíná drnčet a krk při kontrole pohledem (podélně) se nejeví nijak deformován, většina hráčů prostě vymění struny a „jedeme dál“. To že mají v pražcích (zejména směrem k hlavě nástroje) vymačkané a vybroušené drážky, do kterých se struny téměř propadají, berou jako nutné zlo se kterým nelze nic dělat. Jaký to obrovský omyl !  Nedej bože, aby vinou přeschnutí hmatníku povylezl jakýkoli pražec z hmatníku nahoru. To potom přijde ke slovu nějaký ten malý pilník co se našel v modelářském stolku, kladivo a přinejhorším (časté u chalupářů) smirkový papír. To se potom panečku dějí věci.

A přitom se kvalitní údržbou dá opotřebení pražců a hmatníku výrazně zmírnit. Pražcům neprospívají orezlé a zoxidované struny. Nežli po návratu z cest uložíte kytaru doma k spánku, vezměte prostě hadřík, příslušnou chemii zakoupenou v hudebninách, nebo alespoň nějaký lihový čistící prostředek a struny otřete z obou stran od potu, tuku z jídla, ulpělého piva z předešlé noci atd. na strunách opravdu ulpí lecos. O něco déle vám struny vydrží, nebudou tolik praskat a hlavně nebudou obrušovat pražce, jako zběsilá lupenková pilka.

Hmatník nástroje by měl být alespoň jednou ročně chemicky ošetřen, vyčištěn a napuštěn, aby se zamezilo jeho sesychání (nebudou vám přečnívat pražce přes jeho okraj), oxidaci vlivem potu a vyhmatání „lavorů“mezi strunami způsobeného dlouhými nehty na levé ruce. Není to složitá operace a veškeré chemické prostředky se dají v prodejnách hudebních nástrojů pohodlně zakoupit a to i v jednorázové sadě. Pokud si na tuto operaci přeci jen netroufnete sami, vyražte za nejbližším kytarářem. Nechte si rovnou udělat údržbu celého krku a budete mít klid. Většina amatérských kytaristů ani netuší, že existuje možnost výměny pražců a diví se, že se pražce musí měnit. Ti co mají řidičák dobře vědí, že se musí měnit ojeté gumy, ale pražce na kytaře? Je to prakticky operace stejného významu.

Pokud hrajete na kvalitnější nástroj v nějaké kapele, tak není co řešit. Jednou za dva roky si nástroj nechte přepražcovat, přebrousit hmatník a nástroj bude sloužit ze všech svých sil tak jak má. Tvar a materiál pražců, jakož i hmatníku výrazně ovlivňují barvu tónu nástroje a jít svoji první nahrávku do studia tvořit s „prohmataným“ nástrojem je něco otřesného, zejména pak pro zvukaře a hudebního režiséra, který vše slyší a řve pořád do kola „stop, to je hrozné dolaďte si to a proč vám to tam tak jemně drnčí, nebo co je to za pazvuk“.
Stav hmatníku nástroje a pražců na něm je kytaristovou vizitkou. Na to prosím nikdy nezapomínejte.

Tak ať vám to hraje Tom