Log in

Po sto letech stále zelený

Ačkoliv počasí ve čtvrtek 28. června ráno vypadalo kvůli mokré nadílce z nebe takřka katastrofálně, odpoledne si už dalo říct a podvečerní zahájení výstavy ke sto letům trampingu bylo už doslova v pohodě.

Slavnostní vernisáž se odehrávala na volném prostranství za letohrádkem Kinských v Praze, v němž je umístěno muzeum. Organizátoři byli však připraveni i na mokrou variantu v podobě provizorního zastřešení a krytého pódia.

K úvodním oficialitám patřilo mimo jiné také předání trampské vlajky Michalu Lukešovi, generálnímu řediteli Národního muzea, které tuto speciální výstavu zastřešuje, stejně jako ty předchozí. Expozice sestává z vysloveně trampských atributů, ale evidentně je určena i pro širší, nezasvěcenou veřejnost. Snaží se formou trojrozměrných exponátů a psaného slova dokumentovat vznik a průběh trampingu během uplynulého století, což je záležitost vskutku nelehká a téměř zákonitě se pak vynořují připomínky, co všechno mohla expozice ještě obsahovat.

Výstava dává prostor nejen historii, ale i náhledům odborníků na tento jedinečný světový fenomén. K vidění jsou zde věci a písemnosti z pozůstalosti třeba Boba Hurikána, Gézy Včeličky, Emericha Ratha, Poldy Hofmana, ale i třeba Wabiho Ryvoly, Kapitána Kida a dalších. Vedle kronik, totemu, lodi a předmětů běžné trampské potřeby od minulosti až po současnost zde najdete i fotografie, kresby, literární ukázky, zapomenuto není ani na hudbu, která k trampingu odjakživa patřila.

Ale vraťme se k vernisáži. Po oficiálním úvodu se na venkovním pódiu s ozvučením a na komorní scéně uvnitř muzea až do nočních hodin střídaly větší a menší hudební formace, přičemž výběr interpretů byl skutečně pestrý a nadmíru přitažlivý. Tím pádem ovšem vzniklo pro mnohé návštěvníky dilema, kterému z paralelně probíhajících vystoupení dát přednost. Příjemným překvapením byl nesporně písničkový blok Lenky Slabé, která z české hudební scény zmizela před dvaceti roky. Nyní po trvalém návratu z Kanady se již přes rok pokouší se svým mužem Ádou Vostrým (kdysi skupina Rychtáři) i o návrat na hudební pódia a zdá se, že se jim to aspoň zčásti i daří. Mezi vystupujícími byli rovněž Kamarádi Staré řeky, oblíbené Duo Tornádo – Iveta a Marcellína s basistou Čombem, Šmidly Boys, Bandoleros, Hoboes Revival Alva a nechyběla ani českobudějovická Blanice. Opominout se rozhodně nedá ani klasické občerstvení v podobě chlebů s báječnou škvarkovou pomazánkou a skvělým moravským vínem, v režii Prcka a Pojiny.

Pro mne a myslím, že i pro většinu přítomných, byla jedinečným bonusem i příležitost k setkání. Asi nemusím zdůrazňovat, že bezkonkurenčně převládala starší generace pamětníků, a faktem zůstává, že se mnozí viděli zase po dlouhých letech. Nechyběli ani návštěvníci ze zahraničních trampských kruhů jako z Austrálie, Kanady, Německa či dokonce z Francie, kde se údajně počet trampů dá spočítat na prstech jedné ruky.

Ke kladům výstavy, o kterou je nejen v trampském světě velký zájem, patří reprezentativní katalog s obrazovým materiálem a fundovaným textem v češtině a angličtině, který je nesporně trvalou připomínkou nejen této události, ale i stého výročí trampingu.

Štítky výběr