Log in

Litvínov zase nezklamal

Vítěz Krušnohorského kola, Potokap

Krušnohorské kolo Porty 2018 se konalo v útulné klubovně Docela velkého divadla v Litvínově za účasti devítky soutěžících, dvojice hostů a plné klubovny posluchačů.

Soutěž zahájila dvojice Hadraplán z Oseka a byl to správný začátek. Výrazný hlas Petra Kavky a zajímavý text Blues o útěku byly silnější než drobné chyby ve sladění obou kytaristů.

René Hladík z Ústí nad Labem zvolil dvě písničky pro děti, např. árii Prince z dětské opery, vyznal se ke své oblibě ke country, ale slovy o výletech do přírody a potají podanýma trampskýma rukama příliš nepřesvědčil, že by jeho píseň Trampská byla na základě zkušeností z vandrů.

Dvojice Cosijakoněco se rozehrála písní o kočce, která potvrdila, že ne každý může mít toto zvířátko, a potěšila muzikanty v sále hezkými písněmi Vanilkový dým a Pozdrav z galaxie B-58 o kruzích v obilí a dalších stopách mimozemšťanů.

Vladimír Klečka začal písní, k níž ho inspirovala zvěst o smrti Jestřába – Jaroslava Foglara, Večírek byl další milostnou písní odpoledne, závěrečná Až si pro nás přijdou neměla nic společného s hitem podobného názvu, ale hlavně Vladimír kteroukoliv ze svých soutěžních písní doprovázel nepříliš nápaditou kytarou.

První polovičku soutěže zakončili Hurricane s výrazným zpěvem Míši Vaníkové a Martin Bažant, kterému v soutěži nezabránila ani francouzská hůl, kterou normálně nepotřebuje. V písničce Češi to dají se jako jediný pustil do písničkářského komentování voleb oligarchů či prezidenta Zemana s jednoznačným závěrem Všechno zlý pryč!

Poločas zápolení o první místo a tedy o účast ve finále Porty v Řevnicích vyplnili první hosté – suverénní moderátor Míra Ošanec, dramaturg kola Luboš Stráník a s nimi samozřejmě Veronika Stráníková a kontrabasista Jirka Znamenáček. Bylo to náramné osvěžení i recept pro mnohé, že témata na Portě mohou být i jiná než životní nezdary či pohledy na lásku z té či oné strany.

Druhou půli odstartoval ostrovský DRC Zemí úsměvů a i všechny další jeho písně měly hodně dobré texty, ať to byla Nuda, Vztahy nebo Hrneček. Když Lenka Kozohorská zpívala, že hrneček má ucho a ona jenom duši, myslím, že se to dotýkalo většiny lidí v sále. Předposlední soutěžící se sice měl údajně jmenovat Hynek Kočí, ale ukázalo se, že to je nápadité plzeňské trio, které se zaštítilo fiktivním plzeňským písničkářem. Zpěvák a kytarista Vladimír Kotous, kytarista s elektrikou Jarda Semerád, zpěvačka a perkusistka Martina Jedličková se zasloužili o ovace a zasloužené uznání naplněného sálu.

A přišel slánský Potokap. Rozcvičil sebe i zvukaře Karla a Helenku Ťoupalovy, a jako kdyby poslechl první hosty, začal písničkou, která nebyla o lásce, ale o kremrolích a zmrzlině, nádherná píseň Wwoofer pojednala o lidech, kteří se vydávají za přátele přírody, a poslední soutěžní píseň, která rozesmála diváky, jen potvrdila, že songem Přijela Eva se stvrdil letošní nadějný návrat humoru na Portu.

Druhým hostem – než se porota dohodla na výsledcích - bylo děčínské Vomiště, které napřesrok oslaví 20 let od zisku Porty ještě v plzeňském Lochotíně. Dokázalo, že roky jsou opravdu jenom číslice a život dávají písním muzikanti.

Potokap si jednoznačně vybojoval vítězství a postup do Řevnic, porota zalitovala toho, že podle regulí roku 2018 může být jen jeden postupující, protože na dva (byť ten druhý jen do semifinále) by muselo být soutěžících 14. Takový Drc by si to jistě zasloužil. A do autorské soutěže resp. letos do rozhlasové Folkparády poslala píseň Wwoofer.

Foto: Miroslav Zip

Štítky výběr