Log in

Od krku na tělo a na kobylku

kytaraMinule jsme se začali zabývat krkem nástroje. Probrali jsme hmatník a pražce včetně nultého tzv. ořechu. A pojďme dál bádat a zkoumat.

Další součástí krku je hlava nástroje. Jedno z nejchoulostivějších míst kytary, zejména pak pro hospodské a mejdanové playboye, protože při pádu kytary na zem je téměř pravidlem, že se hlava nárazem ulomí od nástroje, nebo alespoň naštípne. To je panečku potom trapných situací a výmluv, že manželka…kamarád…děti… Každý kytarář se při tom náramně baví a přitom příčina je povětšinou evidentní. S velikou pravděpodobností se rekonstrukce zdaří a nástroj je zachráněn, pokud přinesete panu mistrovi všechny třísky, které při tom odpadly.

 


Nedílnou součástí hlavy nástroje jsou mechaniky, na něž navíjíme struny. Je jich velké množství typů a druhů. Měly by „chodit“ plynule a lehce. Vše ostatní signalizuje problém. Pokud máte pocit, že zrovna na vašem nástroji nefungují jak mají, neudrží  napětí strun a různě přeskakují, nebo se protáčejí, nechte si je odborně vyměnit. Většinou to není složitější operace a pokud neměníte typ mechanik, kde je nutný zásah do konstrukce hlavy, tak i celkem rychlá záležitost. Náklady na pořízení takové výměny se odvíjí od toho, jak kvalitní mechaniky v rámci výměny požadujete. Ceny mechanik se totiž pohybují ve velkém rozpětí od několika set až po mnoho tisíc korun záleží jenom na vás a vaší volbě.

 

Při kontrole krku nesmíme zapomenout na jeho část, kterou je připevněn k tělu tzv. patku krku. Důležité je, aby krk pevně a bez různých mezírek seděl dokonale na těle nástroje.

Nesmí se při uvolněných strunách od těla odchlipovat, nebo se dokonce kývat. To je potom zlé, protože se mění úhel tahu strun na kobylce a mohlo by dojít ke zdeformování ozvučnice (přední desky) nástroje. Rovněž hmatník by se neměl bořit do ozvučnice. Pokud se tak děje většinou dříve a nebo později ozvučnice praskne podle hmatníku a je „vymalováno“.

Tímto se dostáváme k problematice těla nástroje jako takového. Nejdůležitější pro tvorbu tónu je ozvučnice. Přední deska nástroje, která by měla být z masivního dřeva. Její funkce je podobná membráně reproduktoru, čili svým kmitáním vytváří to co z kytary slyšíte.

Důležitým faktorům tvorby tónu se budeme věnovat někdy příště v samostatném díle této poradny. Zpět k ozvučnici.ta by měla být rovná, nebo klenutá podle určitého rádiusu po celé délce i šířce nástroje. Neměla by se nijak „bortit“, nebo prohýbat. To je u nového nástroje znakem nekvalitní výroby, nebo poškození. Pod ozvučnicí najdeme žebrování, které má přesné parametry a podstatně ovlivňuje výslednou barvu a sílu tónu. Prostě a jednoduše má na starosti stabilitu přední desky, potažmo celého nástroje. Pokud dojde k tomu, že se odlepí nějaké z žeber je zle. Nástroj ztratí barvu tónu, drnčí a může dojít i k prasknutí ozvučnice vlivem tahu strun, takže pozor. Kontrola stavu žebrování je prostá. Stačí jemně poklepat (asi jako když klepeme na dveře) rovnoměrně na celou ozvučnici. Zvonivý pevný tón nám signalizuje, že je vše v pořádku. Pokud se ozývá drnčení, nebo má nástroj tupý zvuk kuchyňské linky je nutná oprava.

Kobylka nástroje slouží k přenosu kmitání strun na ozvučnici, takže evidentně důležitá součást nástroje co říkáte? Její seřízení, umístění, tvar a materiál, ze kterého je zhotovena to vše podstatně ovlivňuje tón kytary, kterou držíte na klíně. Vyrábí se z tvrdého, nejčastěji exotického dřeva na rozdíl od smyčcových nástrojů, kde kraluje javorové dřevo. Výška pražce kobylky určuje dohmat nástroje. Materiál, ze kterého je pražec vyroben a jeho tvar zabroušení ovlivňují velmi podstatně barvu tónu. Volba materiálu je samozřejmě individuální, ale já se přikláním ze stejných důvodů stejně jako u ořechu ke kosti. O tvaru zabroušení kobylkového pražce bylo napsáno mnoho a internet budiž vám nápomocen, nicméně špatný tvar zabroušení může mít vliv i na praskání strun, takže to neberte prosím na lehkou váhu.

Tak ať vám to hraje a pokračovat budeme zase příště Tom

….a ještě malá ale důležitá drobnost…

Pojďme si zopakovat názvy základních částí nástroje pro lepší orientaci v našem povídání.  Kytara se skládá z hlavy, kde jsou upevněny mechaniky, krku, na kterém je nalepen hmatník a jsou do něj zatlučeny pražce. Krk u těla nástroje drží patka krku. Tělo nástroje se skládá ze zadní desky, přední desky (ozvučnice) na které je nalepena kobylka. Bočním deskám nástroje se říká luby a ty drží celý nástroj pohromadě. Kobylka se potom skládá ze dvou částí struníku (drží v něm struny) a vlastní kobylky ve které je zasazen kobylkový (sedlový) pražec. Pouze u jazzových , nebo některých druhů elektrických kytar jsou tyto dvě části oddělené.

Tolik základní názvosloví.

Tomáš Berka
http://www.kytaroveobrazy.cz/